Manažerský tip Davida Vrby. Každé pondělí. K ranní kávě. Tipy z praxe Davida Vrby.
Koučování je pro koučovatelné
V roli lídra se můžete dostat do situace, kdy potřebujete kouče. Snad ten moment poznáte. Snad vás na něj někdo upozorní. Samotné slovo kouč je dosti zprofanované a jeho konotace mohou být různé. Ty mé (Disclaimer: Jsem certifikovaný kouč) jsou jenom dobré.
Základní podmínkou úspěšného koučovaní je koučovatelnost koučovaného. Nejde o nic složitějšího, než ochotu si přiznat, že každý má prostor na zlepšení a že jsou některé věci, které prostě nevidíme a potřebujeme je nasvítit. Jinými slovy, jde o ochotu potlačit své ego.
Mně kouč moc pomohl. A ano, napřed jsem si myslel, že ho vůbec nepotřebuji. Můj kouč pracoval s mým leadership týmem. A ejhle. Ne všechna zpětná vazba byla příjemná. Hlavním vstupem do procesu byla třistašedesátka. Číst si její výstupy bolelo.
Dobrý exekutivní kouč je často někdo, kdo vám ukáže a řekne věci, které nechcete vidět ani slyšet. Teď už vím, že čím jasněji a brutálněji to řekne, tím lépe. Dobrý kouč vám dobře zvědomí (pokud to ještě nevíte, a já nevěděl), že leadership není o vás, že je o lidech kolem vás.
Koučovatelní lidé jsou ti, kteří ví a vidí, že leadership je služba něčemu většímu, než jsou oni sami. Můj tip zní, straňte se šéfů a majitelů, kteří si myslí, že kouče (a třeba i mentora) nepotřebují. Těchto nekoučovatelných lidí je stále bohužel spousta, přitom každý Jobs měl svého Billa Campbella, každý Gates měl svého Buffetta a tak bychom mohli pokračovat.
A co vy, jste koučovatelní?
— David
