Jak fungují Kamarádi do deště?

Když jsme zakládali naši konzultační firmu, hodně lidí nás odrazovalo a říkalo, že 4 spolumajitelé nebudou dělat dobrotu. Navzdory tomu, že jedna majitelka firmy z našeho okolí tehdy pronesla pro nás památnou větu “Počet majitelů má být ideálně lichý a tři jsou moc”, jsme již 7 let důkazem toho, že to jde i jinak. Dnes je nás dokonce už 6 společníků a další budoucí kamarádi do deště s námi již teď spolupracují na mnoha projektech a uvidíme, co bude dál.

Spousta lidí se nás ptá, jak je to možné, že nám to tak funguje a dokážeme se domluvit. Rozhodli jsme se proto pro vás sepsat principy našeho kmene, na kterých si zakládáme a inspirovat vás tak k tomu vyzkoušet podobný přístup třeba ve vaší firmě.

Nikdy nepracuj sám!

Cokoliv co děláme, ať už je to jednoduchý příspěvek na sociální sítě nebo komplikovaná nabídka pro zákazníka, vždy pracujeme minimálně v páru nebo úplně nejlépe v triádě. Stejně tak, když jsme na workshopu nebo provádíme agilní transformací, nejsme v tom nikdy sami, ale vždy alespoň ve dvou. Nemůže tak nastat situace, kdy by samotný člověk začal trpět provozní slepotou a můžeme si vzájemně poradit a najít vždy to nejlepší řešení. Ve výsledku z toho benefituje klient a my se vzájemně neustále učíme a posouváme. Hlavně je potřeba si neustále opakovat “více hlav, více ví”, tak proč toho nevyužít každý den.

Kvartální retrospektivy

Pravidelně se každého čtvrt roku zastavíme a odjedeme na 4 dny všichni společně někam na chalupu do hor. Bereme s sebou i naše manželky a děti, které se na to vyloženě těší. Bereme to i jako poděkování našim rodinám a především skvělým ženám, kteří se starají o teplo rodinného krbu v době, kdy zrovna nejsme doma nebo se věnujeme našim zákazníkům. Zpravidla jezdíme čtvrtek-neděle, kdy hlavním retrospektivním dnem je pro nás pátek. Nejprve zhodnotíme uplynulé období skrz Klíčové momenty, pak se podíváme na finanční stránku našeho byznysu a následně probíráme různá strategická či operativní témata, která nás posunou vpřed o pomyslný krůček. Večer následuje rituál vděčnosti u rozpáleného ohně a naposledy jsme dělali cvičení na zahození našich strachů. Po práci a ve volných chvílích podnikáme různé aktivity jako jsou výlety do okolí, hrajeme deskovky, posilujeme organismus saunováním, grilujeme nebo jen sdílíme, co je u koho za posledního čtvrt roku nového. Pokud ještě neděláte jednou za čas takový výjezd, vřele doporučujeme. A nezapomeňte vzít i rodiny, bez nich by to totiž vážně nešlo

Jde to i bez šéfa!

Asi si říkáte, kdo tomu u nás všemu velí. Žádného šéfa ani hierarchii u nás nehledejte, všichni jsme si rovni. Máme sice dohodu, že v případě, kdy se neshodneme, má Roman dva hlasy, což zabrání “remíze”, ale to jsme zatím nikdy nemuseli aplikovat a doufáme, že to ani v budoucnu nebude potřeba. Každý z nás přináší do diskuze názory, které společně probereme a i když mohou být odlišné, díky společným hodnotám se vždy dokážeme dohodnout.

Rozhodování konsensem

Zní vám to až příliš jednoduše? Máte pravdu, ne vždy je nalezení shody úplně jednoduché. Pokud potřebujeme něco rozhodnout, tak zpravidla začíná někdo z našeho týmu výkopem na ostatní na Google Chat. Představí téma a zeptá se na názor ostatních. Ti mohou dát palec nahoru, palec dolů nebo otazník, který znamená, že potřebují více informací pro rozhodnutí. Pokud lze informace dodat přes chat, tak je doplníme, když je efektivnější udělat ad-hoc telekonferenci, tak přesuneme debatu tam. V případě zásadnějších rozhodnutí téma parkujeme na kvartální retrospektivu, kde se vidíme osobně, a co si budeme povídat, face-to-face se věci stejně řeší nejlépe. Pokud nastane situace, že si nejsme jistí, tak uděláme ohraničený pilot nebo experiment (v triádě), který nám napoví, zda je to krok správným směrem nebo ne.

Nepřehlédněte

Mám husí kůži, kdykoli o tom mluvím

Data Talk: Jan Matoušek

Wednesday talks around people - Štěpán Bartyzal

Walking meeting