V poslední době vzpomínám na svého trenéra squashe. Měl jsem jich v životě pár a ten první, který trénoval i poté polskou reprezentaci, mi jednou řekl zajímavou věc. Ta se mi zaryla do mozku hodně hluboko.

Jednou za mnou Tomáš přijel právě z Polska, kde bydlí, a šli jsme si zahrát k nám do centra. Zrovna tam trénoval místní trenér a můj spoluhráč z ligy svého svěřence. Byli na kurtu ve dvou, Jarda nahazoval, vymýšlel situace a vůbec tam běhal jak čamrda. Na konci hodiny vylezl z kurtu.Sice nebyl tak zpocený jako my dva po tréninkovém zápase, ale triko měnit musel.

V tu chvíli se Tomáš usmál a řekl, že to taky tak dělal, ale v Anglii naučili malinko jiný způsob. Oba jsme poslouchali a dozvěděli se, že existuje možnost, kdy trenér stojí jen za sklem, má na třech kurtech třeba šest lidí a ti dělají cvičení, které jim zadává. On jen koriguje a stará se hlavně o to, aby bylo dobře udělané párování, případně triády lidí na kurtu.

Přišlo mi to fascinující. Posunulo to moje vnímání, jak se věci dělají. Nejen že zvýším efektivitu o násobky procent, ale zároveň snížím svůj energetický výdej. Mohu sledovat úplně jiné parametry tréninku a nabídnout lidem na kurtu jiný servis. Také si samozřejmě vydělám mnohonásobně více.

Vždy, když mi někdo říká, jak se něco dělá, vzpomenu si na tento squashový příběh a také na teorii protiřešení, kterou mě učil Ján Košturiak.

Vyrobit třeba něco, co je lehké a zároveň pevné, se daří díky generativnímu designu a 3D tisku, což na konci dne šetří třeba v letadlech spoustu peněz.

Někdy je třeba prostě jen změnit úhel pohledu a nepřijmout, že se něco nedá, i když všichni kolem tvrdí, že to není možné.

_________________________________________________________________________

Tato zamyšlení mi slouží k utříbení myšlenek a zároveň jsou pro mě i tykadlem do světa k dalšímu možnému prohlubování daných témat. Pokud s Vámi text cokoli dělá a jste ochotni věnovat čas a energii jakékoli ucelené reakci, budu za ni v této instantní době, moc rád na mém LinkedIn profilu.

- Honza