Brain&Breakfast s Vladimírem Benešem - Krása, vývoj a taje neurochirurgie

O mozku a neurochirurgii pohovoří prof. Vladimír Beneš. Ukáže nejen minulost, se kterou jej pojí rodová tradice, kdy se mohl doslova dívat pod ruce svému otci, ale také nahlédneme do fascinující budoucnosti řemesla, ve kterém je považován za celosvětovou elitu.

Mozek a trepanace lebky

1 000 000 000 000 000 je počet neuronů v jednom jediném lidském mozku. To z něj dělá nejsložitější zařízení, které existuje v přírodě. Není proto divu, že prof. Vladimír Beneš , host této B&B, bez nadsázky tvrdí, že celosvětová internetová síť je proti jednomu lidskému mozku jen dětská hračka.

Trepanace lebky má své kořeny už v pravěku a zůstala hojně prováděna z různých důvodů v různých kulturách téměr po celém světě v podstatě do nedávna. Opravdovou operací se stala až někdy ke konci 19. století. Postoj k tomu, proč a jak otevřít lebku se v čase měnil. Fakt, že CNS neregeneruje, zůstává paradoxně neměnný už cca 5000 let, kdy to poprvé popsal Imhotep ve Starověkém Egyptě, když definoval typy nemocí. Znamená to, že navzdory veškerému technologickému rozmachu má i dnes neurochirurg během výkonu zpravidla jen jednu možnost udělat chybu. V takovém případě jsou trvalé následky velkou zátěží pro jakýkoliv společenský systém.

První pokus o život je život sám.
Milan Kundera

Neurochirurgie u nás

U nás vznikly po druhé světové válce dvě neurochirurgické kliniky (v pražských Strešovicích a Hradci Králové), které daly základ rozvoji oboru. V té době chyběly přesné diagnostické metody, příprava operatéra byla proto značně omezená a často se rozsah problému dozvěděl zpravidla až během operace. Tato situace trvala až do 70. let minulého století, kdy došlo k rozmachu technologií a diagnostických metod, za které bylo uděleno několik Nobelových cen. Největším rozmachem neurochirurgie bylo období 90. let minulého století. To vedlo i k přehodnocení způsobu, jak hodnotit kvalitu odvedené práce. Dříve se za úspěch považovalo, že pacient přežil operaci a dostal se domů. Dnes je nedílnou součástí hodnocení úspěchu, jestli je pacient schopen fungovat v běžném životě.

Díky přesné diagnostice a multioborové spolupráci lze k dnešním výkonům v neurochirurgii po dlouhé a precizním fázi diagnostiky a příprav přistupovat spíše s rutinou. Není výjimkou, že se nezasahuje (neoperuje) a vyčkává se, jak se bude stav pacienta vyvíjet v čase. Operační výkon je dnes potřeba obhájit v kontextu ostatní léčebných metod tak, aby byl nejrychlejší, nejpřesnější a nejefektivnější. Jde jak o vědu, tak i o umění řemesla a schopnost se správně rozhodovat.

Opici naučíte operovat, ale nenaučíte opici, kdy neoperovat.
Sir John Garfield

Dále se dozvíte

  • proč EBM (medicína založená na důkazech) nemusí stačit,
  • kdy zpozornět a začít si hledat jiného lékaře,
  • jak si stojíme v neurochirurgii v kontextu se světem,
  • několik konkrétních úspěšých příkladů z praxe,
  • zda lze transplantovat mozek,
  • co čeká neurochirurgii v kontextu rozmachu technologií v budoucnosti,

a mnoho dalšího.


Zaujalo?

Užijte si záznam či poslech a přijďte na další snídani. Těšíme se!


Kam dál?

Brain&Breakfast s Jaroslavem Petrem - Genové inženýrství a etické otázky

Genetika zasahuje a bude zasahovat do všech možných oblastí lidského života. V posledních letech nám však umožňuje zasahovat do samotné podstaty člověka. Stojíme tedy před otázkou, zda smíme dělat vše…

Brain&Breakfast s Ditou Malečkovou a Janem Tylem - AI - digitální lidé přicházejí

Co se stane, když spojíte přednášející na filosofické fakultě s expertem na umělou inteligenci? Je možné použít nejmodernější technologie ke vzkříšení geniálních filosofů? Je možné naučit psát stroj p…