Tohle slovo se mi v poslední době začalo objevovat v hlavě. Opakující se činnost, ve které člověk nemá srdce, je cesta do pekel. Snažím se proto ve všem, co dělám, do rutiny nespadnout. Rutina je začátek konce.

Rutina má ale pro mě i druhou stránku, kterou mám moc rád. Mluvím o návycích, nad kterýma už nemusím přemýšlet. Zajít si každé ráno zaplavat nebo vlézt do studeného bazénu je pro mě super užitečný zvyk, ale nesmí se mi zprotivit.

Občas pocítím, že potřebuji do plavání nebo do čehokoliv dalšího vnést něco nového a oživit si tu radost. Stejně to mám třeba se schůzkami, prezentacemi nebo vystoupeními, kde vlastně pořád představuji Red Button nebo EDU.

Posledně jsem si zkusil zahrát takovou hru. Zkoušel jsem, kolikrát zvládnu dát stejnou schůzku za sebou, abych z toho měl ještě dobrý pocit a radost.

Cítím, že je to celé o energii a o tom ji z dané činnosti získávat. Pokud mi totiž daná činnost energii nedává, nemůžu mít dobrý pocit ani z výsledku.

Zkouším se teď častokrát zamyslet nad prací na výrobní lince, kdy jen lidé opakují stejný výkon jako robot. Jestli je možné i v takové práci najít vášeň.

Vždy, když sedím nad prací, kterou nemám moc rád, si hledám způsoby, jak si ji pro sebe gamifikovat.

Ačkoli miluji samotu a klid, abych si mohl nad věcmi zapřemýšlet, nabíjejí mě lidé. V davu cizích lidí se necítím vůbec dobře, ale pokud mám možnost být s člověkem, kterého neznám, sám, nedělá mi to problém. Naučil jsem se k nim přistupovat, jako kdybych začal číst nový příběh a postupně se snažím naladit, abych k němu mohl připsat něco zajímavého.

Jako se vším toho ale nesmí být zase moc. Vždy mě zajímal třeba počet klientů, které je schopen obsloužit jeden terapeut nebo kouč. Samozřejmě tuším, že se to bude lišit, ale tak nějak cítím, že se dá docela dobře určit, kdy se to láme a je to už jen další čárka v seznamu a kdy je tam opravdový zájem.

Stejné je to s firmami, které se na mě obrací. Moc rád si vytvářím ty příběhy a také si je dobře pamatuji, takže jsem schopen navázat i po delší době.

Ten zájem silně cítím u většiny lidí ze sítě, kteří buď mezi sebou nebo s klienty něco tvoří. Za všechny vypíchnu jedny z nejlepších vypravěčů příběhů, kterými jsou pro mě Skondr a Miša Poppe v Cocumě. Ti ví přesně, co který klient řeší, jací jsou, a myslím, že by to věděli i o půlnoci. To samozřejmě potom vytváří kvalitní vztahy, komunity, mnoho příležitostí a to nejen obchodních.

_________________________________________________________________________

Tato zamyšlení mi slouží k utříbení myšlenek a zároveň jsou pro mě i tykadlem do světa k dalšímu možnému prohlubování daných témat. Pokud s Vámi text cokoli dělá a jste ochotni věnovat čas a energii jakékoli ucelené reakci, budu za ni v této instantní době, moc rád na mém LinkedIn profilu.

- Honza