Brain&Breakfast s Bárou Stárek: Jsme generace Future

Jak dnes přemýšlí mladá generace? Jaké má skutečné obavy, co ji motivuje a co odlišuje od generací předchozích? O tom v červnové Brain&Breakfast mluvila Bára Stárek, předsedkyně organizace Díky, že můžem. Bára se ve své přednášce zabývá příběhy mladých lidí, konfrontuje mýty a fakta o této generaci, zkoumá fenomén demokratické úzkosti a zdůrazňuje, proč je klíčové mluvit přímo s mladými, nikoliv pouze o nich. Nabízí vhled do perspektiv a výzev nastupující generace a cestu k mezigeneračnímu porozumění.

Příběh, který začal frustrací

Bára otevřeně říká, že na střední škole nebyla aktivní studentkou. Společenské dění ji spíše odrazovalo – viděla v něm především negativitu a měla pocit, že se v Česku nic nezmění. To ji nakonec přivedlo k odchodu do Nizozemska, kde studovala Evropská studia. Právě tam pochopila zásadní věc, došlo jí, že prostředí, ve kterém žijeme, je výsledkem toho, jak se o něj staráme. A pokud odejde, nic se nezlepší. Po třech letech se proto vrátila zpět do České republiky a postupně našla cestu k organizaci Díky, že můžem.

Z malé iniciativy celostátní platforma

Organizace Díky, že můžem začínala jako studentský spolek s cílem navrátit svátek 17. listopadu mladým lidem. Postupně ale vyrostla v celostátní platformu s více než sedmdesáti mladými lidmi v týmu a šestnácti projekty. Ty pokrývají vzdělávání, aktivizaci i propojování napříč generacemi. Nejznámější akcí je Korzo Národní – největší oslava 17. listopadu, která každoročně přiláká přes sto tisíc návštěvníků.

Členové týmu dnes sami říkají, že jeden den v roce nestačí. O demokracii je potřeba pečovat každý den, proto rozvíjejí projekty, které oslovují lidi v různých úrovních zájmu a angažovanosti.

Projekty, které mají dopad

Pod hlavičkou Díky, že můžem vznikla řada projektů, které ukazují, jak pestré cesty vedou k zapojení mladých lidí do veřejného života:

• Samet na školách – workshopy a programy, které mohou do škol zdarma objednat učitelé a ředitelé. Dále si v rámci tohoto projektu studenti sami organizují festivaly ke Dni boje za svobodu a demokracii. V roce 2024 se zapojilo 200 škol a 800 studentů.
• Akademie Díky, že můžem – celoroční program pro středoškoláky, kteří chtějí více než jednorázovou akci. Víkendová setkání přinášejí inspiraci, zkušenosti a prostor k vlastnímu zapojení.
• Ceny Jana Opletala – ocenění pro mladé lidi, kteří mění své okolí, ať už na střední či vysoké škole, nebo ve společnosti obecně.
• Generace F – celospolečenský projekt, který posiluje hlas mladých ve veřejném prostoru a připomíná, že bez účasti nové generace nebude možné řešit budoucí výzvy.
• Influencer Power Group – propojení čtyřicítky tvůrců a odborníků, jejichž společný dosah se počítá v milionech. Jde o cestu, jak demokratická témata přiblížit i těm, kteří se jimi dosud nezabývali.
• Kampaně s firmami a marketingová komunikace – spolupráce s byznysem, nevládními organizacemi i kulturními akcemi. Díky nim se daří dostávat témata svobody a demokracie i do prostředí, kde by je lidé nečekali.
• Mediální novela – podpora nezávislosti veřejnoprávních médií, kterou podpořily stovky organizací a tisíce jednotlivců.

Mýty o mladých

Ve společnosti stále rezonuje řada stereotypů. Podle průzkumů si polovina lidí myslí, že se příslušníci mladé generace zajímají pouze o vlastní pohodlí. Téměř 80 % věří, že by mladí lidé nejraději trávili čas u počítače hraním her a na sociálních sítích, a 98 % je přesvědčeno, že mladí věnují čas jen zábavě.

Mezi často opakované výroky patří: „Mladé politika nezajímá. Nechtějí pracovat. Jsou to sněhové vločky. Nic nevydrží. Jsou nevděční a neváží si historie.“

Skutečnost je ale jiná. Pouze třetina mladých pravidelně hraje hry, velká část z nich ovšem zároveň tvoří a rozvíjí kreativní dovednosti. Navíc jde o jednu z nejvzdělanějších generací – vysokoškolské vzdělání má 35 % mladých. 

Problémy, které mladí lidé skutečně řeší

Pokud se podíváme na to, co mladí lidé považují za největší výzvy, vidíme zcela jiné priority:

• Nedostupné a drahé bydlení – jednoznačně největší problém.
• Vysoké životní náklady – rostoucí ceny zasahují mladé s podprůměrnými platy nejcitelněji.
• Bezpečnost – obavy spojené s válkou na Ukrajině, migrací či stabilitou Evropy.
• Zdravotnictví a duševní zdraví – mnoho mladých vnímá, že systém je nepřipravil na reálný život, a zároveň sami čelí psychickým obtížím.
• Reforma vzdělávání – požadují více moderní historie a praktických dovedností.
• Ochrana životního prostředí – téma, které podle nich ovlivní jejich budoucnost.

Ekonomický vývoj, sociální jistoty a pocit bezpečí patří mezi oblasti, které mladí považují za klíčové nejen pro sebe, ale i pro celou společnost.

Proč je důležité mluvit s mladými

Průzkumy ukazují, že 65 % mladých lidí má pocit, že nemohou ovlivnit dění v politice. Stejné množství nevěří politickým stranám. To vede k rezignaci, ale zároveň i k hledání jiných cest, jak se zapojit.

Mladí lidé nejsou homogenní skupina a jejich postoje se liší. Společné je ale jedno: hledají prostor, kde bude moct zaznít jejich hlas.

Jak připomíná Bára Stárek: „Je strašně důležité, dřív než někoho odsoudíme nebo uvěříme předsudku, se s mladými pobavit napřímo a zkusit pochopit, z čeho vychází jejich pohled .“

Zaujalo?

Užijte si záznam či poslech a přijďte na další snídani. Těšíme se!

Kam dál?