Brain&Breakfast s Mnislavem Zeleným - Kultura života indiánů a toho našeho

Prezentace ideálů a hodnot indiánské kultury, proč indiáni žijí, čeho si cení. Rovnováha spirituální a materiální části jejich existence včetně šamanismu, manželství, sexu a smrti i s důrazem na výchovu dětí a přechodové rituály. Vztah k přírodě a ke kosmu. Srovnávání
s naší kulturou a s naší existencí i s důrazem na naši stále se zvětšující plytkost zájmů a způsobů života často vedenou masmédii.

Blahobyt

Mnislav Zelený se v úvodu svého povídání svěřil s tím, že poprvé v životě přednáší v nákupním centru. Nazval ho svatostánkem spotřeby, výroby a utrácení. Zdůraznil, že není odpůrcem naší (západní) civilizace, jak mu je čas od času vytýkáno. Je obdivovatelem toho, co naše civilizace dokázala, ale zároveň cítí potřebu poukazovat i na její odvrácenou tvář. Díky své bohaté zkušenosti s životem u indiánů pochopil, že lze na této zemi žít jinak, ve spojení s přírodou. Z tohoto pohledu rozděluje dějiny naší části světa pouze na 2 období:

• předakumulační - doba kmenových společnenství, která žila v souladu s přírodou a nehromadila hmotné statky,

• akumulační - nastalo díky neolitické revoluci, která napomohla k hromadění a obchodu.

Indiáni to tak nemají. Mluví jinak, neprosazují sebe sama, nesnaží se někde ukazovat. Nezávidí si, protože nic nevlastní. Zajímá je, kde jsou zakořeněni. Snaží se pochopit zákonitosti místa, kde žijí. Paralelu v našich podmínkách bychom mohli hledat v dědění gruntu.

Přechodové rituály

Důležitou součástí života indiánů jsou přechodové rituály. Dalo by se říct, že jde o přípravu na dospělost, kterou jsme u nás odhodili na smetiště dějin. Zkouškou bolesti se každý z nich zaslouží o dospělost a jsou na to hrdí, nestanou se dospělými jen kvůli věku. Během rituálu překonávají strach, aby potom jako dospělí mohli být nad věcí a neustále připraveni na jakýkoli problém, protože ví, že ho vyřeší. Každý takový rituál se skládá ze dvou částí - fyzické a spirituální. Indiáni totiž věří, že se svět skládá jak z “masa”, tak z duše. Pro nás je důležité to, co je vidět, pro ně to, co vidět není. K důležitým přechodovým rituálům patří i smrt, kterou také vnímají duálně. Pohřbívají tělo a s odstupem času se loučí i s duší.

Děti a jejich výchova

Kontrast mezi naší a indiánskou výchovou dětí je, mimo jiné, v hlasitosti. Náš styl výchovy je proložen pokyny a zákazy, u indiánů je ticho. Na děti se nezvyšuje hlas, obecně mezi sebou mluví tiše. Dětem nedávají žádné pokyny a nikdy se jim nic nestane, i když v džungli číhá mnoho nástrah. Zajímavé je také to, že neděkují ani neprosí, jsou spolu neustále v kontaktu.

Možná si říkáte, jak se spolu pak domluví na společném tématu nebo činnosti. Fungují na základě vzoru a charisma. Náčelník udá směr, udělá první krok a ostatní jdou za ním a následují ho. Zároveň je každý člen komunity i individuum. Nikomu proto nevadí, pokud zrovna nenásleduje ostatní. Nikdo nikoho nekritizuje, věří, že má dobrý důvod, proč se nepřidá.

Zaujalo?

Užijte si záznam či poslech a přijďte na další snídani. Těšíme se!

Kam dál?