David Vrba: Kéž by R(e)BeLeader existoval v době, kdy jsem byl šéfem

Dříve vedl celou českou pobočku 3M a dnes pomáhá společnostem s firemní kulturou nebo manažerům na cestě k odpovědným lídrům. Mimo jiné působí i jako mentor v unikátním leadership programu R(e)BeLeader Quest. V našem rozhovoru se tak dozvíte, co si o něm myslí jako člověk s pohledem „tak trochu zevnitř i zvenku“, proč se představuje jako infopreneur nebo třeba jestli vůbec může firemní kultura vycházet shora.

Davida Vrbu jsem potkal a vyzpovídal „přímo na místě činu“ ve slovenském Zvolenu, kde zrovna probíhal program R(e)BeLeader Quest (Konkrétně třetí modul z celkových šesti). Jeho tématem byla oblast, která je Davidovi nejbližší – firemní kultura. A tak bylo jasné, že David bude mít co říct.

Jaká je tvoje role v programu Quest?

Podílel jsem se na designu klasického R(e)Beleadera, menší měrou taky na Questu a tento konkrétní modul firemní kultury jsme ušili s klukama (Tomáš Tureček a Martin Chmelař, tvůrci R(e)BeLeader: Quest edition) společně. To znamená, že jsme vymysleli, jak to vypadá, jak se střídáme, jaké jsou hlavní myšlenky a jak tam pracujeme s energií, aby tam nebylo málo nebo naopak hodně cvičení. To všechno jsme nadesignovali spolu.

V čem je tvůj největší přínos do tohoto programu?

Já se vnímám jako subject matter expert v téhle oblasti [firemní kultury]. Myslím, že těch věcí, co jsem si prožil, načetl a ještě teď navnímal z firem v rámci Cocumy (David začal spolupracovat s Petrem Skondrojanisem, zakladatelem Cocumy) je opravdu hodně. Potom si myslím, že mám docela solidní schopnost filtrovat a destilovat informace do podoby, která je lidem jednoduše srozumitelná. A třetí věc je, že nějaký ten zážitek mám už za sebou a lidi to celkem vnímají. Že si řeknou, „ten člověk toho hodně zažil, takže když nám ty jeho osobní příběhy předává, tak je to jiné, než kdyby to byla jenom kniha, nebo konzultant, co vždycky byl jenom konzultant.“

S mentorováním máš hodně zkušeností. V čem je tento program specifický?

Quest je pro mě specifický a oči otevírající v tom, jak to Tomáš [Tureček] s Martinem [Chmelařem] poskládali a jak nakombinovali obsah se zážitkem a didaktickými prvky tak, aby toho lidem zůstalo v hlavě co nejvíc. Specifické je také propojení různých lidí z firmy, kteří by se za normálních okolností nepotkali.

Byl bych hrozně rád, kdyby něco takového existovalo v době, kdy jsem byl šéfem. V podstatě závidím lidem, že výběr vzdělávání je dnes na trhu větší a nepamatuju si, že by něco takového bylo v době, kdy jsem já vzdělávací programy jakožto šéf pro svoje lidi vyhledával.

Jak vidí R(e)BeLeader Quest jeho tvůrci Tomáš Tureček a Martin Chmelař? Co byl hlavní designový záměr? Proč se cítí spíš jako Beatles než Elvis? Jak objevili zlatý nuget? Nejen to se dozvíte v našem dvojrozhovoru>>

Jak ty osobně připravuješ cvičení pro ostatní? Máš okoukané nějaké fungující modely, nebo vymýšlíš vlastní způsoby, jak zařídit, aby toho lidem utkvělo v hlavě co nejvíc?

Oba způsoby. Někdy pochytíš inspiraci a řekneš si „tohle fungovalo dobře, pojďme to použít“. Někdy chceme předat myšlenku, která je podle nás klíčová, a tak si říkáme, jak ji přenést do zážitku. A potom přemýšlíme, jak by se ten zážitek dal dostat do nějakého cvičení.

Vnímáš nějaký rozdíl mezi lidmi, kteří se účastní jiných workshopů a těmi, co přišli na Quest?

V první řadě je třeba říct, že se sem zaměstnanci Tatra Banky sami hlásí, takže to není tak, že by je sem někdo posílal. A je tady vidět obrovská snaha lidí se někam posouvat. Ale to, že program pokaždé tvoříme na míru zrovna Tatra bance, nám dává mnohem víc možností se při designování vyblbnout. Takže můžeme použít i některá cvičení, která by ve firmě s horší firemní kulturou třeba nefungovala, nebo by je lidi nebrali tak vážně.

Kdy tě začala firemní kultura zajímat a jaké s ní máš zkušenosti?

Dlouho jsem pracoval pro 3M, která má hodně divizí, a vždycky mě zajímalo, jak je možné, že každá z nich má odlišnou kulturu. V té době navíc 3M kupovalo hodně firem ve stejném odvětví a většina lidí, která ve firmách dříve pracovala, po integraci odešla. Zajímalo mě, čím to je a co se tam děje. Měl jsem šanci se do toho víc ponořit, když mě CEO firmy přizval do projektu mladých leaderů, kde jsme analyzovali důvody, proč integrace akvírovaných firem nefungují. Tam jsem se dostal do tématu firemní kultura.

Jak vypadal konkrétní modul, na kterém proběhl tento rozhovor? Přečtěte si exkluzivní reportáž z pohledu účastníka, který popisuje jednotlivé úkoly, atmosféru a zážitky>>

Proč by měla být firemní kultura řešená na úrovni managementu, a ne na úrovni HR?

HR bych z procesu určitě nevynechával. Dobře fungující HR je pro kulturu klíčové. Nicméně většina firem má stále hierarchickou strukturu. To znamená, že věci propadají z vrchu dolů. A když je managementem dobře určen směr, tak se firemní kultura dobře mění a nastavuje.

Podle mě je firemní kultura absolutně klíčová věc. Je to morální ale i finanční zodpovědnost managementu. Skoro si myslím, že pro management je prioritou číslo jedna se o tyto věci starat. Protože pokud není, tak to pro firmy nedopadne dobře, o tom jsem přesvědčen. A potvrzuje to i spousta dat a empirie. Když se třeba u akvizic podcení kulturní element, tak dopadají špatně, o tomhle je obrovská spousta studií.

Na jedné z přednášek jsi se představil jako infopreneur. Mohl bys tento termín vysvětlit?

Upřímně, sám tento termín znám asi půl roku, jedna Američanka mi řekla, že ve Státech se toto slovo teď hodně používá. Jinými slovy je to podnikatel s informacemi.

K sobě ho vztahuju proto, že mám nasbíráno asi 24 let zkušeností, kdy jsem fungoval v businessu na zajímavých pozicích. Ty si nejméně dalších deset let doplňuji informacemi z knížek, z přednášek, dost peněz jsem dal do vzdělávacích programů. A teď to filtruju a destiluju do podoby, která je lidem jednoduše srozumitelná.

Kolik procent z toho, co se k tobě dostane, musíš odfiltrovat, a kolik toho lidem předáš?

Hodně si vybírám. Například knihy si vybírám tak, že se kolem mě musí dvakrát mihnout a když jí někdo zmíní potřetí, tak si jí kupuju. Taky využívám programy s nabídkou „risk free“ na 30 dní, které můžu zdarma po třiceti dnech zrušit, když se mi nelíbí. Využívám to asi ve 20 procentech všech kurzů. Naposledy jsem to využil u školení o práci s energií, to mi nesedlo. Anebo jsem do toho třeba ještě nedozrál. Nelíbilo se mi ale, jak ten člověk předával informaci, tak jsem se odhlásil. Hodně filtruju i co se týče newsletterů. Dřív jsem chtěl mít všechny, teď mi chodí tři nebo čtyři.

Jan Mašek, zakladatel sítě Red Button
+420 724 839 994 | jan@masek.me

Kam dál?

Chcete unikátním projekt jménem R(e)BeLeader Quest poznat z různých perspektiv? Na ZOOMu najdete o téhle spolupráci spoustu dalšího obsahu – exkluzivní reportáž, vysvětlující článek o principech historii programu nebo rozhovor s tvůrci.